O mně
Malovat
jsem začala, a také přestala v dětském věku.
Po předlouhé pauze, v době, kdy odrostly mé čtyři děti, jsem bez jakýchkoliv ambicí začala navštěvovat malířské kurzy v Liberci. A od samého počátku bylo zřejmé, že malba už navždy zůstane nedílnou součástí mého života.
Současně s malováním přišla nová životní etapa, ve které jsem našla rovnováhu, radost a klid jako protipól dnešní chaotické a hektické doby.
V průběhu procesu
učení jsem začala hledat vlastní já v umělecké tvorbě, což mě nakonec dovedlo k propojení s druhou velkou zálibou, kterou je cestování.
Nejraději navštěvuji oblasti, kde se zastavil čas. Země, které zcela jistě nejsou na seznamu populárních turistických destinací i proto, že jsou médii jednostranně negativně zobrazovány.
Mé obrazy
z cest, mají ukázat druhou stranu těchto zemí. To dobré, které je nám ukryté.
Zároveň život obyčejných lidí, jehož jedna část nás děsí a druhou jim můžeme jenom závidět.
Tajemno
minulosti a současnosti, které nás nechá nahlédnout za svůj okraj.
Napsali o mně
Přimět Dášu, aby mluvila o svém malování
a o cestách, vlastně není vůbec lehké. Zdráhá se o sobě hovořit jako o malířce, i když její výstava Z Liberce do Íránu
nedávno doputovala až do Prahy. Naštěstí jsou její obrazy dostatečně výmluvné a skromnou umělkyni není nutné trápit
otázkami příliš dlouho.
Mezinárodní umělecká kritika
Česká umělkyně Dagmar Buchtová patří
do stejné kategorie tvůrců, kteří nedokážou oddělit malování od cestování, jako by skrze poznání všeho odlišného a vzdáleného od sebe samých dokázali objevit aspekty a rysy své vlastní duše a podstaty, aspekty, které se vynořují pouze při spojení se vzdálenými kulturami, vzdálenými od jejich vlastních, ale právě proto neustálým zdrojem obohacení.